Během prosince a ledna bylo uspořádáno na půdě Poslanecké sněmovny několik seminářů za účelem vyjasnění si některých základních otázek k nové odpadové legislativě. Mezi diskuzními příspěvky převažoval požadavek na neodkládání úplného zákazu skládkování z roku 2024 na rok 2030. Odpůrci úplného zákazu skládkování již v roce 2024 obvykle upozorňují na nedostatečné recyklační kapacity. JUDr. Ing. Et Ing. Mgr. Petr Měchura z Asociace oběhového hospodářství přináší několik způsobů, jak lze zajistit plnou recyklaci směsných plastů.

Prvním krokem je spustit studii za účelem optimalizace obalů, což by znamenalo vytvořit referenční optimální obaly. Na základě odchylky výrobců od tohoto ideálu by se zavedla progresivní recyklační daň a zároveň by se poskytoval výrobcům bonus za opakovaně použitelné obaly. Předpokládá se snížení hmotnosti obalů o 1/3.

Druhým krokem je směsné odpadní plasty dlouhodobě uložit k pozdějšímu efektivnějšímu využití. Za tímto účelem je možné využít například podporu výstavby zelených střech, kde se využívají desky z recyklovaných plastových vláken. Další možností je výroba masivních plastových dílců, které se dají velice dobře využívat například při obnově rybníků. Pro výrobu obou zmíněných produktů z recyklátu je možné využít české firmy, které obdobné produkty již vyrábějí a mají volné výrobní kapacity.

Za Obcejinak jsme pro brzký zákaz skládkování komunálních odpadů, nicméně v současné době se jeví dosažení tohoto cíle v roce 2024 jako nereálné. Vše záleží především na zákonodárcích, jejich podpoře pro vytvoření nových recyklačních kapacit a nastavení podmínek pro zlepšení odbytu produktů z recyklovaných materiálů na trhu.