Proč by obce měly vědět, co občané vyhazují do černých popelnic? S největší pravděpodobností totiž platí za likvidaci odpadů, které nemají ve směsném komunálním odpadu co dělat. A to mnohonásobně víc. 

Typickým příkladem je bioodpad, který je díky obsahu vody velmi těžký a lidé ho často do SKO vkládají. Likvidace jedné tuny bioodpadu přitom přijde průměrně na 500 korun, v rámci SKO ho ale obce likvidují trojnásob dráž (průměrně 1500 korun za tunu). Dále občané do černých popelnic vyhazují plasty, papír, kovy, stavební odpady, velkoobjemový odpad, sutě, sklo a také nebezpečný odpad.

Jak mohou obce na SKO ušetřit? Alfou a omegou je znalost obsahu černých popelnic

Na základě výsledků indikativního rozboru, který v projektu Obcejinak.cz provádíme, je možné navrhnout změny v systému odpadového hospodářství obce. Jejich cílem je co největší vytřídění komunálních odpadů. Proč? Aby obec optimalizovala odpadové hospodářství s cílem:

• uspořit na likvidaci odpadu
• dosáhnout požadované míry separace, kterou obcím ukládá zákon o odpadech
• ve výsledku snížit poplatky za odpady pro občany 

Jak to s obsahem černých popelnic vypadá v praxi? Podívejte se na konkrétní příklady čtyř  obcí, v nichž jsme dělali indikativní rozbor SKO.

Obec ve Středočeském kraji do 500 obyvatel: polovina odpadu v černých popelnicích nemá co dělat!

• obec ze Středočeského kraje
• počet obyvatel do 500
• vzorek vybrán v rodinné zástavbě
• celková hmotnost vzorku 313,7 kg

Co se ve vzorku z černých popelnic nacházelo?

Výsledek: 51 % odpadů z černých popelnic je možné vytřídit

Z indikativního vzorku v obci vyplynulo, že směsný komunální odpad tvořil v černých popelnicích jen necelou polovinu veškerého obsahu. Zbytek byl bioodpad a SEPAR.

Pro zjednodušení jsme vzorky rozdělili na jednotlivé kategorie odpadů. Pro účely analýzy výsledků rozboru SKO byl pod skupinu SEPAR odpady zařazen plast a nápojový karton, papír, sklo, kovy a textilní materiály. Pod skupinu Biologicky rozložitelný odpad patří gastroodpad a biologicky rozložitelný odpad.

Z rozboru vzorku vyplývá, že více než polovina obsahu sběrných nádob na SKO je možné dále vytřídit. Největší potenciál pro další vytřídění mají SEPAR odpady (32 %), u kterých bylo zjištěno výrazně nadprůměrné množství plastů a nápojových kartonů a textilních materiálů. Další hlavní složkou vzorku byl biologicky rozložitelný odpad (18 %), který se ale z 13,88 % skládal z kuchyňského gastroodpadu.

Město v jižních Čechách: 58 % odpadu z černých popelnic lze vytřídit

• město Jihočeského kraje
• počet obyvatel přes 6 500
• rozbor proveden na sběrném dvoře z rodinné zástavby
• celková hmotnost vzorku 501,35 kg

Z tabulky je patrné, že 58 % vzorku směsného komunálního odpadu ze sběrných nádob je možné dále vytřídit. Největší potenciál pro další vytřídění mají SEPAR odpady (26 %), u kterých bylo zjištěno výrazně nadprůměrné množství textilních materiálů.

Výskyt papíru a lepenky, plastů a nápojových kartonů a skla se z výsledků rozboru jeví jako srovnatelný. Výskyt kovů se naopak jeví jako výrazně podprůměrný. Další hlavní složkou vzorku byl biologicky rozložitelný odpad (30 %), který se ale z 57,8 % skládal z kuchyňského gastroodpadu.

Plzeňský kraj – v černých popelnicích bylo až 64 % odpadu, který tam nepatří

• obec Plzeňského kraje
• počet obyvatel přibližně 3 300
• rozbor proveden na sběrném dvoře
• celková hmotnost vzorku 370,5 kg (210 kg z rodinné zástavby, 160,5 kg z bytové zástavby)

V následující tabulce jsou uvedeny celkové naměřené hmotnosti a procentuální zastoupení jednotlivých druhů odpadů ze vzorku směsného komunálního odpadu z obou typů zástavby.

Z tabulky je patrné, že 64 % vzorku směsného komunálního odpadu ze sběrných nádob v rodinné a bytové zástavbě je možné dále vytřídit. 

Největší potenciál pro další vytřídění mají SEPAR odpady (28 %), u kterých bylo zjištěno výrazně nadprůměrné množství skla a textilních materiálů. Naopak výskyt papíru a lepenky, plastů a nápojových kartonů a kovů se z výsledků rozboru jeví jako podprůměrný. Další hlavní složkou vzorku byl biologicky rozložitelný odpad (35 %), který se ale z 63 % skládal z kuchyňského gastroodpadu.

Obec v Plzeňském kraji: Až 53 % odpadu v černých popelnicích je možné vytřídit

• obec Plzeňského kraje
• počet obyvatel přibližně 2 600
• rozbor proveden na sběrném dvoře
• celková hmotnost vzorku 312 kg (83,5 kg z rodinné zástavby, 228,5 kg z bytové zástavby)

V následující tabulce jsou uvedeny celkové naměřené hmotnosti a procentuální zastoupení jednotlivých druhů odpadů ze vzorku směsného komunálního odpadu z obou typů zástavby.

Z tabulky je patrné, že 53 % vzorku směsného komunálního odpadu ze sběrných nádob v rodinné a bytové zástavbě je možné dále vytřídit. Největší potenciál pro další vytřídění mají SEPAR odpady (22 %), u kterých bylo zjištěno výrazně nadprůměrné množství plastu a nápojových kartonů.

Naopak výskyt papíru a lepenky v SKO se z výsledků rozboru jeví jako podprůměrný. Další hlavní složkou vzorku byl biologicky rozložitelný odpad (17,8 %), který se ale z 68 % skládal z kuchyňského gastroodpadu

Z výše  uvedených příkladů je zřejmé, že v různých typech zástavby i v různě velkých obcích či městech je v nádobách na směsný komunální odpad velký potenciál pro další třídění.

Bez znalosti obsahu černých popelnic to nepůjde

Aby obce mohly optimalizovat svoje odpadové hospodářství, musí vědět, jaké typy odpadů občané do černých nádob vyhazují. S tím jim můžeme v projektu Obcejinak.cz pomoci. Provést indikativní rozbor SKO, zpracovat vstupní analýzu a následně připravit strategii není časově náročné a obcím to umožní optimalizovat náklady na likvidaci odpadů.  

Obce totiž získají nejen informace o tom, které typy odpadů lze z černých popelnic odklonit a jak je dále vytřídit. Obdrží ale také představu o tom, které další změny v odpadovém hospodářství mohou pomoci například s dosažením požadované míry separace. 

S tím vám můžeme v rámci projektu Obcejinak.cz pomoci.