Vysoké příjmy do obecního rozpočtu v řádu stovek tisíc i jednotek milionů korun mohou každý rok získat obce, pokud zváží zapojení drobných podnikatelů do systému odpadového hospodářství. Výše příjmu se odvíjí podle toho, kolik podnikatelů obec má a jak vysoký poplatek za odpady stanoví. Živnostníci tak jako tak sběrnou síť obce využívají a v praxi za ni často neplatí. Jak je k tomu přesvědčit? Pomoci mohou odborníci z projektu Obce jinak. 

Velké firmy mají většinou uzavřeny vlastní smlouvy se svozovými společnostmi nebo se zpracovateli odpadů. Menší firmy, živnostníci a drobní podnikatelé mají také ze zákona povinnost vyřešit svoz a odstranění svého odpadu z podnikání. Obci většinou platí za odpady jen jako soukromé osoby, které tam mají trvalé bydliště, ne však za odpady pocházející z jejich podnikatelské činnosti. V praxi je pro ně jednodušší využívat obecní sběrnou síť a za odpady pocházející z podnikání neplatit. 

Právě v zapojení drobných podnikatelů do systému obecního odpadového hospodářství leží potenciál dalšího příjmu do rozpočtu obce. Můžeme si to ukázat na modelovém příkladu:

• Obec má na svém území evidováno 1000 drobných podnikatelů. Jejich počet má obec k dispozici.
• Výši ročního poplatku pro podnikatele si obec může zvolit sama a nebo na základě zpracované analýzy a strategie. Většinou se pohybuje v řádu jednotek tisíc.
• Pokud by každý z podnikatelů platil ročně minimální poplatek, například 2000 Kč, pak by obec jejich zpoplatněním získala až 2 miliony korun do svého rozpočtu. 
• Reálně je obec schopna zapojit přibližně 30 – 50 % podnikatelů, čili se její příjmy budou pohybovat cca do 1 milionu korun. A to je nezanedbatelný příjem do obecní pokladny. 

Menší obce mají pochopitelně méně podnikatelů. A ne každého se pravděpodobně podaří do systému zapojit. Ale i padesát z nich přinese obci ročně příjmy v řádech vyšších desítek tisíc korun a obce nemusí svoz a odstranění jejich odpadů dotovat ze svého. 

Jak podnikatele zapojit v praxi?

Zapojení podnikatelů do odpadového systému obce nebývá jednoduché. Na začátku by měla být zpracována analýza a strategie odpadového hospodářství obce, protože její realizace může trvat i řadu let.  

Počet podnikatelů na svém území mají obce v evidenci. V obcích, s nimiž dlouhodobě spolupracujeme, doporučujeme dle naší metodiky podnikatele rozdělit do segmentů a poté stanovit výši jejich ročního poplatku. Ta se většinou pohybuje v řádu jednotek tisíc korun ročně. Jiné poplatky mohou platit obchody a jiné například kadeřnice nebo účetní. Obec si tak dokáže poměrně jednoduše představit, o jak vysokou částku přichází, pokud podnikatele nezpoplatňuje.

Druhým krokem je cílená komunikační kampaň a oslovování podnikatelů, aby se do systému OH zapojili. Proč by to měli udělat? 

• Protože mají podnikatelé povinnost své odpady ze zákona vyřešit, mohou obce zavést kontrolní mechanismy, pomocí nichž budou na podnikatele v této oblasti dohlížet.
• Česká inspekce životního prostředí se také chystá zpřísnit kontroly podnikatelů.

Výsledkem pak je nejen vyšší příjem do obecní pokladny, ale také spravedlivější rozdělení plateb za odpady mezi občany a živnostníky. Pokud navíc obec plánuje zavedení systému vážení odpadů, může efektivně monitorovat objem vyprodukovaného odpadu. V případě zavedení systému Door to Door má možnost lépe řídit strategii třídění odpadů v obci a navíc téměř zmizí “anonymita” odpadu. 

Obce limituje nedostatek personálních kapacit

V praxi se setkáváme s tím, že obce nemají dostatek kapacity, aby podnikatele do systému zahrnuly. Omezují je většinou personální limity, případně nedostatek informací. Právní normy týkající se odpadového hospodářství neustále přibývají a vyvíjejí na obce tlak. Ty na to musí pružně reagovat, ale nemohou vyčleňovat další zaměstnance, kteří se tomu budou naplno věnovat. S tím jim právě můžeme pomoci v projektu Obce jinak.